České vodní hospodářství čeká jedna z nejvýznamnějších změn posledních let. Připravovaný návrh zákona, kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., vodní zákon, a další související předpisy, má do českého práva převést novou evropskou směrnici o čištění městských odpadních vod. Novela významně zpřísňuje požadavky na čištění, zavádí kvartérní stupeň pro odstraňování mikropolutantů, mění přístup ke srážkovým vodám a odlehčování kanalizací, vytváří podmínky pro opětovné využívání vyčištěných vod a přináší zcela nový systém financování části modernizace ČOV výrobci léčiv a kosmetiky.
Návrh zákona mění nejen samotný vodní zákon, ale také související právní předpisy. Jeho hlavním důvodem je řádná a úplná transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod.
Směrnice přitom výrazně překračuje tradiční pohled na čistírny odpadních vod jako zařízení určená především k odstranění organického znečištění a živin. Do popředí se dostává ochrana lidského zdraví, mikropolutanty, hospodaření se srážkovými vodami, klimatická odolnost, energetická účinnost i opětovné využívání vyčištěných vod. Důvodová zpráva výslovně pracuje s přístupem „jedno zdraví“, tedy s propojením zdraví lidí, zvířat a ekosystémů.
RIA předpokládá nabytí účinnosti nové úpravy v červnu 2027.
Od 1 000 ekvivalentních obyvatel
Jednou z podstatných změn je nové zákonné vymezení aglomerace. Má jít o území, v němž je obyvatelstvo, vyjádřené počtem ekvivalentních obyvatel, případně společně s hospodářskými činnostmi, soustředěno natolik, aby mohly být městské odpadní vody odváděny do jedné nebo více ČOV či společných míst vypouštění.
Seznam a kategorizaci aglomerací s počtem 1 000 EO a vyšším má stanovit vláda nařízením.
Právě hranice 1 000 EO bude významná. Důvodová zpráva uvádí, že veškeré městské odpadní vody vypouštěné z aglomerací této velikosti a vyšší mají být podrobovány sekundárnímu čištění.
Návrh současně vychází z principu, že odpadní vody z aglomerací nad touto hranicí mají být zásadně odváděny stokovými soustavami. Individuální systémy budou možné tam, kde by vybudování stokové soustavy nebo připojení k ní nepřineslo přínos pro životní prostředí či zdraví, nebylo technicky proveditelné nebo by znamenalo nepřiměřené náklady. Takové řešení však musí poskytovat odpovídající úroveň ochrany a počítá se s jeho evidencí a pravidelnou kontrolou.
Sekundární, terciární – a nově také kvartérní čištění
Z pohledu provozovatelů ČOV patří mezi nejvýznamnější změny zpřísnění jednotlivých stupňů čištění.
Návrh rozlišuje sekundární čištění, zpravidla založené na biologickém procesu, terciární čištění, při němž dochází zejména ke snižování množství dusíku a fosforu, a nově kvartérní čištění, jehož účelem je snížení koncentrace širokého spektra mikropolutantů.
Terciární čištění má být podle důvodové zprávy povinné zejména pro ČOV v aglomeracích od 150 000 EO a pro aglomerace od 10 000 EO vypouštějící do citlivých oblastí, v nichž hrozí eutrofizace nebo další ekologická rizika.
Ještě zásadnější technologickou změnu představuje kvartérní stupeň.
Mikropolutanty jako nová výzva pro čistírny
Návrh vodního zákona nově definuje mikropolutant jako látku, včetně produktů jejího rozkladu, která se může nacházet ve vodním prostředí, městských odpadních vodách nebo kalech a představovat riziko pro životní prostředí nebo lidské zdraví i ve velmi nízkých koncentracích.
Důvodová zpráva mezi typické příklady řadí rezidua léčiv, látky z kosmetických přípravků, pesticidy, PFAS, mikroplasty a další chemické látky, které běžné čistírenské procesy nedokážou dostatečně odstranit.
Kvartérní čištění má být povinné pro velké čistírny s kapacitou od 150 000 EO a dále pro aglomerace nad 10 000 EO, pokud se nacházejí v rizikových oblastech – například v souvislosti s odběry vody určené k úpravě na vodu pitnou, koupacími vodami nebo citlivými ekosystémy.
Konkrétní požadavky na kvartérní čištění v rizikových oblastech však nebude obsahovat pouze zákon. Návrh počítá s novým prováděcím nařízením vlády, které má mimo jiné vymezit rizikové oblasti a stanovit příslušné požadavky na čištění.
Kdo zaplatí kvartérní čištění? Nejméně 80 % mají nést výrobci
Technologie schopné odstraňovat mikropolutanty budou představovat mimořádně významnou investici. Návrh proto zavádí do českého vodního práva nový princip rozšířené odpovědnosti výrobce – EPR.
Týkat se má především výrobců vybraných humánních léčivých přípravků a kosmetických přípravků.
Výrobce má v rámci systému hradit investiční a provozní náklady kvartérního čištění, náklady na monitoring mikropolutantů a další náklady související s fungováním systému. Podíl výrobců na investičních a provozních nákladech musí podle návrhu činit nejméně 80 % celkových nákladů.
Jde o praktické uplatnění zásady „znečišťovatel platí“. Důvodová zpráva zároveň očekává, že takový mechanismus omezí přenášení celé finanční zátěže modernizace ČOV na odběratele prostřednictvím stočného.
Rozsah investic přitom rozhodně nebude zanedbatelný. RIA při posuzování variant pracuje v souvislosti s kvartérním čištěním s investičními náklady přibližně 120 miliard Kč. Bez EPR by tuto zátěž musely ve významné míře nést veřejné rozpočty, SFŽP a obce.
Kanalizace se budou muset více vypořádat s přívalovými dešti
Druhou velkou oblastí změn je nakládání se srážkovými vodami.
Dosavadní praxe, při níž jsou přívalové vody prostřednictvím jednotných kanalizací odlehčovány do recipientů, se dostává pod podstatně větší regulatorní tlak. Důvodová zpráva upozorňuje, že odlehčení přívalových vod a městský srážkový odtok představují významný zdroj znečištění a jejich význam může dále růst v důsledku urbanizace a změny klimatu.
Novým nástrojem mají být integrované plány pro nakládání s městskými odpadními vodami.
Povinnost jejich zpracování se má týkat všech aglomerací s počtem nejméně 100 000 EO a rovněž aglomerací od 10 000 do 100 000 EO tam, kde mohou odlehčení přívalových vod nebo městský srážkový odtok představovat riziko pro životní prostředí nebo veřejné zdraví.
Podrobnosti následně upraví nová vyhláška Ministerstva životního prostředí ve spolupráci s Ministerstvem zemědělství.
Pro provozovatele kanalizací to může znamenat výraznější tlak na monitoring odlehčení, optimalizaci stokových sítí, retenční kapacity a opatření, která zabrání tomu, aby se čisté srážkové vody vůbec dostávaly do jednotné kanalizace.
RIA v této souvislosti zmiňuje také podporu přirozeného zadržování vody, sběru dešťové vody a rozšiřování zelené a modré infrastruktury.
Vyčištěná odpadní voda dostává druhý život
Pro české vodní hospodářství je významná také legislativní podpora recyklace vody.
Návrh stanoví, že odpadní vody vyčištěné na ČOV, které splní požadavky stanovené nařízením vlády, bude možné znovu využívat jako vody recyklované. Pro účely tohoto dalšího využití se již nemají považovat za vody odpadní.
To může v praxi vytvořit podstatně jasnější právní základ například pro zavlažování městské zeleně, některé zemědělské aplikace nebo další vhodné způsoby využití.
RIA upozorňuje na dvojí efekt: uživatel recyklované vody ponese náklady spojené s potřebnou technologií a evidencí, zároveň ale může snížit výdaje za odběr povrchové nebo podzemní vody. Z environmentálního hlediska se očekává snížení tlaku na vodní zdroje, což může být zvláště významné v obdobích sucha.
ČOV se mají stát také energetickými provozy
Nová evropská koncepce se nedívá na čistírnu pouze jako na spotřebitele energie. ČOV mají stále více využívat svůj potenciál pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů – zejména prostřednictvím bioplynu z kalů, fotovoltaiky, odpadního tepla a dalších technologií.
Směrnice směřuje k tomu, aby celková roční spotřeba energie ČOV zpracovávajících zatížení od 10 000 EO byla postupně vyvažována energií z obnovitelných zdrojů. Součástí systému mají být pravidelné energetické audity, které budou identifikovat možnosti úspor, využití odpadního tepla a další výroby energie.
Konkrétní pravidla mají být dále rozpracována zejména novelizací vyhlášky č. 428/2001 Sb., která má upravit termíny a způsoby dosahování energetické neutrality i pravidla energetického posuzování ČOV.
Odpadní voda jako zdroj informací o zdravotním stavu populace
Méně viditelnou, ale koncepčně velmi zajímavou částí změn je zdravotní dohled nad městskými odpadními vodami.
Odpadní voda se má stát jedním z nástrojů epidemiologického monitoringu. Návrh související novely zákona o ochraně veřejného zdraví vytváří rámec pro rutinní sledování parametrů významných pro veřejné zdraví, mimořádný monitoring při epidemiích nebo jejich hrozbě a sledování antimikrobiální rezistence.
Nová prováděcí vyhláška má upravit mimo jiné síť odběrných míst, četnost odběrů, laboratorní metody, předávání výsledků a pravidla sledování antimikrobiální rezistence.
Čistírny odpadních vod se tak mohou vedle své základní environmentální funkce stát také významným zdrojem dat pro ochranu veřejného zdraví.
Největší investiční tlak pocítí obce
Ekologické přínosy novely jsou poměrně zřejmé. Ekonomická stránka bude podstatně složitější.
RIA výslovně konstatuje, že připravovaná regulace bude mít významné hospodářské a finanční dopady, přičemž jejich konečnou souhrnnou výši zatím nelze spolehlivě určit. Jen opatření v gesci Ministerstva zemědělství jsou předběžně odhadována ve vyšších desítkách miliard korun.
Významná část finanční zátěže dopadne na obce jako vlastníky vodohospodářské infrastruktury. Investovat se bude do rozšiřování stokových soustav, modernizace ČOV, vyšších stupňů čištění, omezení odlehčování, řešení srážkového odtoku, klimatické adaptace a energetické účinnosti. RIA upozorňuje, že zejména pro menší obce mohou být některé investice bez veřejné podpory obtížně realizovatelné.
Nelze proto přehlížet ani možný dopad do ceny stočného. Podle RIA může být část nákladů prostřednictvím tarifů přenesena na konečné odběratele. Evropské hodnocení dopadů pracuje s průměrným zvýšením stočného v EU řádově o několik procent, česká RIA však správně upozorňuje, že jde o evropský průměr, nikoli o národní odhad pro Českou republiku.
Nejde jen o novelu vodního zákona
Pro vodárenský sektor je důležité, že celý implementační balík je širší. Vedle zákona č. 254/2001 Sb. se změny dotýkají také zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, zákona o ochraně veřejného zdraví, zákona o hospodaření energií a dalších souvisejících předpisů.
A samotným přijetím zákona proces neskončí. Teze prováděcích předpisů počítají mimo jiné s novým nařízením vlády nahrazujícím nařízení č. 401/2015 Sb., vyhláškou o integrovaných plánech, vyhláškou o registru individuálních systémů, předpisy pro rozšířenou odpovědnost výrobců a financování kvartérního čištění i s úpravou pravidel energetického posuzování ČOV.
Vodárenství čeká technologická i ekonomická transformace
Připravovanou novelu proto nelze chápat pouze jako další technickou úpravu vodního zákona. Ve skutečnosti jde o postupnou změnu celého modelu odvádění a čištění městských odpadních vod.
Čistírny budou muset řešit látky, které se ještě před několika lety při běžném provozu téměř nesledovaly. Kanalizační systémy se budou více přizpůsobovat přívalovým srážkám a změně klimatu. Vyčištěná voda se má stále více chápat jako využitelný zdroj. ČOV mají současně snižovat energetickou náročnost, produkovat obnovitelnou energii a v některých případech poskytovat data využitelná pro ochranu veřejného zdraví.
Zásadní bude především financování celé transformace. Systém rozšířené odpovědnosti výrobců může výrazně zmírnit dopady kvartérního čištění na vlastníky infrastruktury a stočné, nevyřeší však veškeré investice, které budou nové požadavky vyžadovat. RIA proto oprávněně upozorňuje, že největší územní dopady lze očekávat právě u obcí, které budou muset modernizovat ČOV, rozšiřovat stokové sítě a realizovat další opatření vyvolaná novými emisními standardy.
Pro vlastníky a provozovatele vodohospodářské infrastruktury tak bude klíčové sledovat nejen další legislativní projednávání samotné novely, ale především připravovaný Národní prováděcí program a navazující prováděcí předpisy. Právě z nich vyplynou konkrétní technické standardy, harmonogram investic a skutečný rozsah finančních nároků.
Z pohledu českého vodárenství se tak rýsuje změna, která bude mít dopady na projektování, investiční plánování i každodenní provoz kanalizací a čistíren na několik příštích desetiletí.
